THAJSKO

Říjen/listopad 2025

12-denní poznávací okruh severním Thajskem s návštěvou ostrova Ko Samoi na jihu

Famtripy nás baví a to hlavně ty, které kombinují poznávání a relax u pláže. Když nám na Vánoce 2024 přišla nabídka na Famtrip do severního Thajska, vánoční dárek byl na světě. Bábovky opět vyrazí do Thajska, jen místo okolí Bangkoku zamíří tentokráte na sever země do oblasti Chiang Maie. 

Před odletem koncem října 2025 bylo třeba vyřídit jen pár formalit - nový pas (neboť platnost musí být vždy ještě 6 měsíců po návratu z destinace), výměna financí (euro nebo dolary, v Thajsku berou oboje) a příjezdový formulář do Thajska, který se vyplňuje cca 3 dny před odletem online. Na to nezapomeňte, neboť bez něj můžete stát v Bangkoku před imigrační přepážkou zcela zbytečně. 

Stejně jako na Filipíny nás čekala moc fajn cesta s jednou z nejlepších leteckých společností - Emirates Airlines. Trasa opět jasná: Praha - Dubai - Bangkok a na obou letech skvělý servis a pohodlí. To se pak cestuje:)). Po příletu do Bangkoku vyzvednout zavazadlo, najít domácí terminál směr Chiang Rai a dobrodružství v Thajsku číslo 2 mohlo začít. 

Městečko Chiang Rai nás přivítalo teplým počasím. No městečko, věřte, že toto město na severu má i s předměstím cca 1,4 milionů obyvatel. Čekalo nás krásné ubytování v bungalovech v zahradě plné květin, stromů a zpívajících ptáků a k tomu po dlouhém letu příjemně chladný bazén a doplnění tekutin - jak jinak než místním lehkým pivem (začínáme značkou Singha).

Hned první den jsme začali zostra, průvodce nás vzal na samý sever země, kde řeka Mekong a její ramena od sebe odděluje hned 3 státy - Thajsko, Myanmar a Laos. Této oblasti se říká tzv. Zlatý trojúhelník a v minulosti byla známa svou produkcí a distribucí opia. Jako vzpomínka na tuto dobu zde vzniklo interaktivní muzeum opia, kde zjistíte nejen, jak se z makovic vyrábí, ale dozvíte se i jak jej správně aplikovat (na boku a vleže:)). Zajímavější pro nás ale byla projížďka po samotné řece Mekong, neboť když jsme opustili thajské území, mohli jsme se kochat vyhlídkou na zelený zalesněný přírodní Myanmar (území v minulosti známé jako Barma) nalevo (proti proudu řeky) a v kontrastu napravo na území Laosu. Právě tuto oblast má totiž v pronájmu Čína a budují zde pravé betonové zástavby včetně kasín a hotelů mrakodrapového typu (vykřičených domů tu zřejmě také pár bude). Jak krásně pak působí poklidný thajský břeh plný rybářských loďek a skromných útočišť těchto místních. 

Díky skvělému místním průvodci jsme se dozvěděli i něco o pěstování rýže či ananasu a na vlastní oči jsme viděli tyto plantáže. Po prohlídce jednoho hotelu (ano, byli jsme tu samozřejmě i trochu pracovně) nás čekala naprostá nádhera - modrý chrám Wat Rong Suea Ten. Vše laděné do blankytně modré a naprostá nádhera, která ale bohužel už díky pokročilé hodině a slunci nešla úplně pěkně vyfotit. Asi se tam budeme muset někdy v budoucnu ještě vrátit:)). Večer jsme zakončili na hodinové masáží (i to je v Thajsku povinnost) a vynikající místní večeří alla street food s tečkou v podobě banánové palačinky.

Druhý den byl ve znamení přesunu z města Chiang Rai do Chiang Mai (v překladu Nové město). Cestou jsme vyzkoušeli luxusní ananas u cesty (za 12,- pytlíček krásně očištěného ovoce) a zastavili se ve vesničce kmene Karenů, neboli tzv. žen s dlouhými krky. Jedná se o horské kmeny, které v minulosti žily v horách na Thajsko-barmských hranicích. Dnes jim jsou budovány vesničky blíže městu, kam se chodí turisté na tento kmen dívat. Zde můžete pociťovat rozporuplné pocity, neboť vstup do vesničky se platí a ženy zde působí trochu jako zvířátka v ZOO. Na druhou stranu jim jako turisté vstupem či koupí nějakého výrobku přispíváme na rozvoj či vzdělávání. Inu, je třeba vidět vždy 2 strany mince. Náladu nám opět zpravila návštěva chrámu - tentokráte krásného bílého chrámu Wat Rong Khun. Chrám není nijak starý, ale jeho nádhera a majestátnost vás určitě okouzlí. Třpytící se bílý kámen a opírající se slunce vytvořilo krásné (až kýčovité) fotografie. Cestou do Chiang Maie ještě nechyběla zastávka u další atrakce, která nám spíše připomněla studený Island než Thajsko - teplé termální prameny Wiang Pa Pao, kde jsme zkoušeli vařit vejce (stejně jako na Islandu) a světe div se, za 10 minut byly natvrdo. Snad proto, že voda tam dosahuje až 98 stupňů Celsia. Večer opět street food, tentokráte v „městečku“ Chiang Mai, které má 1,4 mil. obyvatel. Chiang Mai je celkově turističtější, takže můžete na každém rohu narazit na tržiště, masážní salóny (i ty, kde vám slíbí happy end), na ulici potkáte i muže/ženy a občas zahlédnete i pobíhající krysy. Zkrátka s předsudky do Chiang Maie (a možná do celého Thajska) je lepší raději nejezdit. 

Sloní farma, kde si můžete slony pohladit, nakrmit či je umýt byla naše další zastávka. Neboť jsme tuto možnost měli již před 2 lety, přiznáme, že už to tak velký zážitek nebyl. I tak to ale bylo krásně strávené dopoledne plné přírody, pohody, sluníčka a zážitků. Před obědem jsme stihli i botanickou zahradu plnou orchidejí a motýlí dům. Podvečerní chrám Wat Prathat ze 14.století. na místním kopci Doi Suthep vysokém 1.056 m n.m. nás opět okouzlil. Snad proto, že se tam vše třpytilo zlatem a nabídl nám i úžasný výhled na celé město Chiang Mai. Na podporu chrámu jsme koupili místní lampion a budeme doufat, že přinese štěstí nám všem. 

Místní tržiště, kde lidé pracují, žijí a seženete vše na co si vzpomenete jsme pak velmi rychle proběhli. Typický zápach sušených i čerstvých ryb, masa a do toho spousta dalších zvláštních odérů a odpolední horko nás donutilo jej opravdu jen proběhnout (na tržiště v Marakéši, kde jsme měli žaludek na vodě, to nemělo, ale opakovat to nemusíme). 

Chiang Mai nám pak nabídl ještě 2 další krásné chrámy - Wat Phrasingh s replikou smaragdového Buddhy, kde se právě konala zádušní mše za zesnulou královnu matky a Wat Chedi Luang, který se pyšní stromem stojícím v samotném středu města a svatyní, kam mohou jen muži (ženy jsou totiž osoby, které menstruují a mohly by tak svatyni pošpinit, jo a platí to i pro muže, kteří se převlékají za ženy). Trochu nás tato lehká diskriminace v totálně benevolentním Thajsku překvapila, ale pravidla respektujeme. Co nás ale překvapilo? Účastníci zádušní mše za královnu matku byli příslušníci vojenských a policejních sborů a během mše měla většina z nich v ruce mobilní telefon, takže úkol (tj. účast) splněna:)). Druhým momentem, který nás taktéž překvapil, byli mniši. Tedy spíše ty jejich voskové figuríny, které vypadají velmi věrohodně (až na zvukový bubínek, který jsme zkoumali - ten fakt nemají:)). Inu vedle bronzových bust z let minulých vypadali velmi zvláštně, ale pokrok holt nezastavíš. Před večerní slavnostní večeří ….. jsme ještě stihli navštívit a prohlédnout jeden hotel. Zakončení pobytu na severu Thajska bylo v krásném modu - slavnost Khantok plná tanců žen i mužů, ohnivá show a k tomu typická místní večeře podávána vsedě (ano, někteří měli problém po 2 hodinách vstát, některé dámy litovaly toho, že vzaly sukně, ale i tak to stálo opravdu za to). O to autentičtější a věrohodnější vše bylo. A možnost si tance vyzkoušet? Pro někoho velká výzva.

Ostrov Ko Samoi, kam jsme se pak na 4 dny přesunuli místní leteckou společností Bangkok Airlines, je ta pravá oáza turistického ruchu ve znamení pláže, relaxu, trhů, street foodu. Zkrátka to pravé Thajsko. Měli jsme možnost vyzkoušet i 2 4-hvězdičkové hotely a oba byly velmi příjemné s milou obsluhou, pěknou pláží a zázemí bazénů. Zrelaxované s krásnými a nezapomenutelnými zážitky jsme se mohli vrátit zpět do pracovního procesu a každodenní rutiny. 

Chcete něco vědět o Thajsku?

Chystáte se tuto zemi navštívit, ale nevíte, zda je pro vás ta pravá?

Ať už preferujete památky či „leháro“ na pláži, Thajsko opravdu nabídne oboje. Jen doporučujeme zvolit více než týden, protože cesta je opravdu delší (ačkoli jsou již i CK, které nabízí přímé lety). To si pak stihnete vychutnat pohodu, úsměvy, slunce, moře a hlavně i místní čerstvé jídlo, ovoce i zeleninu, na kterou my vzpomínáme už teď v letadle z Dubaje do Prahy.

Chcete něco vědět? 

Zeptejte se nás prostřednictvím našeho kontaktního formuláře níže.